Don Miguel Ruiz -Láska, vztahy a přátelství - úryvek z knihy
LÁSKA, VZTAHY A PŘÁTELSTVÍ
....... Člověk se rodí se zdravým tělem a myslí. Ve věku tří nebo čtyř let se v našem citovém těle začnou objevovat první rány, které se postupně infikují emočním jedem. Když se díváte na dvouleté děti, všimnete si, že si neustále hrají. Pořád se smějí. Mají bohatou fantazii a jejich sny jsou dobrodružným zkoumáním. Když se stane něco nepříjemného, děti se tomu brání, ale brzy na všechno zapomenou a opět se soustředí na přítomný okamžik a vrátí se zpět ke svým hrám. Žijí v přítomném okamžiku. Nestydí se za svou minulost a nemají strach z budoucnosti. Malé děti vyjadřují své city a nebojí se milovat.
Nejkrásnější okamžiky v životě prožíváme, když si hrajeme jako malé děti, když si zpíváme a tančíme, když zkoumáme a tvoříme jen pro zábavu. Je nádherné chovat se jako malé dítě, neboť to je přirozený projev lidské mysli. Jako děti jsme nevinní a je pro nás přirozené vyjadřovat lásku. Ale co se nám to stalo? Co se stalo celému světu? ......
.............
Když zaujmeme něčí pozornost, můžeme mu předat svou energii. Pozornost je pro naši mysl něčím velice mocným. Každý člověk se neustále snaží získat pozornost druhých. Když se nám to podaří, navážeme komunikaci. Pak předáváme druhým energii, ale zároveň s ní také emoční jed.
Obvykle předáváme svůj jed člověku, o kterém si myslíme, že nám ukřivdil. Je-li však tento člověk příliš mocný, pak je nám to jedno, komu svůj jed předáme. Proto svůj jed předáváme dětem, které se nemohou bránit.
Mocní lidé zneužívají bezmocné, protože mají potřebu se zbavit svého emočního jedu. Potřebujeme se zbavit jedu a občas nás nezajímá spravedlnost, prostě se chceme uvolnit. Proto se celý život honíme za mocí, neboť čím jsme mocnější, tím snáze můžeme předávat svůj jed lidem, kteří se nemohou bránit. ................
..........
Už nejste děti, a pokud žijete v nějakém vztahu, v němž jste zneužíváni, pak jen proto, že to přijímáte, protože jste přesvědčeni, že si to zasloužíte. Existuje určitý stupeň zneužívání, jejž jste ochotni přijmout, ale nikdo na světě vás nezneužívá víc, než se zneužíváte sami. Jste ochotni nechat se zneužívat druhými do té míry, do jaké se zneužíváte sami. ...............
Občas se ve vás probudí malé dítě . vaše pravé já, kterému jsou stále dva nebo tři roky. V takových chvílích máte skutečnou radost a žijete v přítomném okamžiku, ale něco vás stále strhává zpátky. Něco ve vašem nitru má pocit, že si nezasloužíte tolik radosti. Jakýsi vnitřní hlas vám říká, že není správné být šťastný. Všechna vina a všechen emoční jed ve vašem citovém těle vás stahují zpět do světa dramatu. ...............
Když jste byli malé děti, nemohli jste si vybrat, čemu věřit a čemu nevěřit. Společnost vám vštěpovala svůj systém hodnot. Programovala vaši mysl.Tyto názory jsou tak silné, že když se po letech setkáte s novými myšlenkami a snažíte se činit svá vlastní rozhodnutí , zjistíte, že vaše staré názory stále ještě ovládají váš život. ..............
Život vám přináší přesně to, co potřebujete. ....................... CESTA LÁSKY, CESTA STRACHU Celý váš život je sen. Žijete ve vlastní fantazii a všechno, je pravda jen pro vás. Vaše pravda neplatí pro nikoho jiného včetně vašich dětí nebo rodičů. Zamyslete se nad tím, co si myslíte o sobě vy a co si o vás myslí vaše matka. Ačkoli matka může říct, že vás zná velice dobře, nemá ani tušení, kdo opravdu jste. Vy sami víte, že to tak je. Možná si myslíte, že znáte svou matku, ale ve skutečnosti nemáte ani tušení, kdo je ona. Matka má své sny a fantazie, o kterých nikdy s nikým nemluvuila. Vy nemáte ani tušení, co se skrývá v její mysli. ................... ....................... Jako buňky tvoří vaše tělo, tvoří emoce vaše sny. Existují dva hlavní zdroje emocí: jedním je strach a druhým je láska. Všichni známe obě tyto emoce, ale u každého z nás převládá strach. Lze říci, že normální vztah mezi lidmi je založen z 95 % na strachu a z pěti procent na lásce. Tento poměr se liší u různých lidíI, ale i když strach může být jen 60% a láska 40%, vztahy jsou založeny především na strachu. Když milujete, dáváte víc než přijmáte. A samozřejmě milujete sami sebe, takže nedovolíte sobeckým lidem, aby vás zneužívali. Nechcete se druhému mstít, ale vyjadřujete se jasně. Můžete například říci: Nelíbí s mi, když mě zneužíváš, když si mě nevážíš a když se nechováš ke mně dobře. Nepotřebuji, aby mi někdo nadával. Neříkám, že jsem lepší než ty, ale mám rád krásu. Rád se směji, rád se bavím a rád miluji. Nejsem sobecký, ale nepotřebuji vedle sebe trpitele. To neznamená, že tě nemiluji, ale nemohu na sebe brát zodpovědnost za tvůj sen. Sobectví, strach a snaha ovládat druhého zničí skoro každý vztah. ŠTĚDROST, SVOBODA A LÁSKA UDĚLAJÍ Z KAŽDÉHO VZTAHU TU NEJKRÁSNĚJŠÍ ROMANCI.
